Z Informačních listů...."V diskusi byla nejaktivnější ing. Tunková, která kritizovala další rozšíření parkoviště vedle nádraží, dále prohlásila, že je nehospodárné utrácet za kulturu, pokud město plánuje velké nové stavby jako školní jídelnu, garáž pro hasiče apod. Dále řekla, že kulturní akce, kromě farmářských trhů, zatěžují obyvatele centra parkováním, hlukem apod. V následné diskusi to jeden občan bydlící přímo v centru (VK) odmítl. Ing. Pánek vyzval ty, kteří s návrhem rozpočtu nesouhlasí, aby navrhli jeho změnu s tím, které položky by měly být sníženy a které naopak zvýšeny. Toto využili pouze Ing. Ksandr, který navrhl, aby se snížila položka „sochařské symposium“ o 300.000 Kč a navýšila se položka „granty“ a využila pro místní sport (návrh nebyl schválen) a Ing. Klimková, která navrhla, aby se položka „sochařské symposium“ snížila o 150.000 Kč a o tutéž částku se navýšila položka „místní komunikace“. Ani tento návrh nebyl schválen. Původní návrh rozpočtu schválilo 9 zastupitelů, jedna byla proti (Ing. Klimková) a dva (Ing. Tunková a Ing. Ksandr) se hlasování zdrželi. Rozpočet na rok 2017 byl schválen a najdete ho v tomto listu."
Výdaje na kulturu v rozpočtu města
Při schvalování rozpočtu města se na zastupitelstvu hodně diskutovalo o tom, zda jsou výdaje na kulturu přiměřené a zda je množství kulturních akcí v centru prima nebo zda již mohou být pro některé občany zatěžující například z důvodu hluku či množství zaparkovaných aut.
Protože se k tomuto tématu v posledních dvou Infolistech objevily informace, které považujeme do určité míry za zkreslující (např. v článku Petra Koblížka je údaj o 1,2 % výdajů na kulturu v rozpočtu města), podívali jsme se na čísla v rozpočtu trochu podrobněji.
Orientace v rozpočtu města, pokud jde o kulturu, není úplně jednoduchá, protože oblast kultury je zahrnuta hned v několika položkách rozpočtu. Výdajová stránka těchto kapitol je snadno dohledatelná, s příjmy je to trošku komplikovanější, protože některé příjmy vzhledem k pravidlům spadají do jiných kategorií (např. přijaté dotace), což je třeba mít na paměti. Město celkem na kulturu vydává mezi 5-9 % svého ročního rozpočtu. Jedná se tedy o částku kolem 6 mil. Kč, přičemž část těchto výdajů je pokryta příjmy v jednotlivých kategoriích, takže reálně město kulturu dotuje částkou okolo 4.6-4.8 mil. Kč ročně.
Pro srovnání, největší výdaje v rozpočtu směřují do oblasti školství (ZŠ), komunikací (údržba, výstavba opravy), a na činnost městského úřadu, celkové příjmy/výdaje města se pohybují v posledních 5ti letech mezi 74-124 mil. Kč (v závislosti na získaných dotacích).
Je jasné, že kulturní instituce a akce obecně nemohou být vždy ziskové a podpora města je v oblasti kultury jednoznačně nutná a žádoucí. Město tradičně každý rok rozděluje kolem 800 tis. Kč na malých grantech podporujících kulturní, společenský a sportovní život, dalších zhruba 800 tis. Kč jde na menší kulturní akce pořádané přímo městem (divadélka pro děti, koncerty apod., část z těchto peněz směřuje i na plat zaměstnance městského úřadu, který akce organizuje, příjmy z těchto akcí jsou logicky malé kolem 50 tis. Kč ročně). Další položka zhruba 600 tis. Kč směřuje na provoz městské knihovny (i zde logicky část výdajů směřuje na platy a povinná pojištění). V letošním roce podobně jako v roce 2014 směřuje na 600 tis. Kč na péči o sochy, jejich usazení a na Sochařské sympozium, které se v těchto letech konalo (má konat).
Největší položkou v oblasti kultury – v posledních 2 letech 3.5-3.9 mil. Kč – je pak pronájem prostor zámku (1 mil. Kč) a velké kulturní akce města jako jsou ples, Vinařské slavnosti, Královský průvod, přičemž na příjmové straně této položky rozpočtu (č. 3399) najdeme v posledních 3 letech částku kolem 1.2 mil. Kč (z čehož největší část tvoří příjmy ze vstupného – v r. 2015 a 2016 přes 500 tis. Kč ročně, příjmy z pronájmu zámku – kolem 350-360 tis.Kč ročně a přijaté dary na jednotlivé akce – 238-301 tis.Kč v r.2015, 2016). Některé z velkých akcí, např. Královský průvod se v posledních letech daří financovat z různých dotací a příspěvků (ne všechny dotace jsou účetně zahrnuty v této kategorii).
Zcela jistě je podpora kultury něčím, na co mohou být Dobřichovice pyšné. Ve srovnání s jinými městy výdaje na kulturu v průměru na jednoho obyvatele patří k těm vyšším (nikoliv ale nejvyšším, protože na rozdíl od jiných měst nemáme v Dobřichovicích instituce typu městské muzeum, divadlo apod.).
Na druhou stranu je ale známo, že město v budoucnosti čekají velké investice (výstavba kulturního sálu, nové radnice, pečovatelského domu). Tudíž není zcela od věci, ptát se, jestli není možné někde ušetřit. U většiny položek v oblasti kultury nejsou větší úspory logicky možné a ani žádoucí (knihovna, granty, malé akce pořádané městem např.), nicméně např. u položky 3399 (pronájem zámku a velké akce) je možné diskutovat o tom, zda by nebylo vhodné se o nějaké úspory pokusit (např. získat vyšší výnosy z nájemného). Stejně tak se mohou lišit názory na to, zda má město financovat Sochařské sympozium samo, zda není možné získat na jeho podporu nějaké sponzory či dotace, jako se to děje u jiných akcí. Taková diskuze by rozhodně neměla být vnímána jako něco rouhačského (a to v žádné části rozpočtu) a je nám velmi líto, že se to tak bohužel děje.
Dalším faktem je to, že ve městě probíhá řada akcí, které nejsou finančně podporovány městem, a které jsou určeny převážně návštěvníkům mimo Dobřichovice (Food festival, TransBrdy…). Takové akce mohou být na jednu stranu vítaným zpestřením, které přivedou do města nové návštěvníky. Pokud se však takové akce v letních měsících konají téměř každý víkend, může to být pro místní lidi bydlící v centru poměrně zatěžující z hlediska hluku a automobilové dopravy. To je třeba mít na paměti při povolování jednotlivých akcí Radou města.
Článek pana Petra Koblížka, který byl zveřejněn v Informačních listech:
Nadbytek kultury v Dobřichovicích?
Nedá mi to, abych se po přečtení posledních Infolistů nepozastavil nad pozoruhodným výrokem zastupitelky Ing. arch. Tunkové na zastupitelstvu č. 13, který zazněl v rozpravě k rozpočtu na rok 2017. Jmenovaná zastupitelka se v rozpravě, věřím, že nešťastně, vyslovila k rozpočtové položce „Kulturní akce pořádané městem“ jako o nehospodárném utrácení peněz, zkrátka, že té kultury v Dobřichovicích je nějak moc a jejím plodem je k tomu ještě nespokojenost občanů centra Dobřichovic nadměrně zatěžovaných hlukem způsobeného jejich pořádáním, parkováním nadbytku vozidel návštěvníků apod. Prý by bylo lepší tyto peníze vynaložit hospodárnějším způsobem. Aneb když se staví garáž pro nové hasičské auto, mlčí múzy! Zkrátka ta pověstná nešťastná třináctka! S kulturou v Dobřichovicích je amen, pryč se sochařskými sympozii, hlučnými koncerty, nesnesitelně juchajícími divadelníky, podporou alkoholismem zavánějícími akcemi, jen ty farmářské trhy vezmeme na milost! Až
jsem se při té představě otřásl, když jsem z reálné situace přešel k nadsázce. Ale teď již vážně. Nutno poznamenat, že položka na „kulturu“ činí ve výdajích města, které byly otištěny v minulých Infolistech, pouhé 1,2% rozpočtu města. To se může jevit jako částka nevýznamná, když si uvědomíme, jak bohatou nabídku kulturních akcí dnes v Dobřichovicích máme. Ale já dodávám, že z pohledu kvality života v Dobřichovicích je tento výdaj velmi zásadní a mnozí z vás mi jistě potvrdí, že kultuře v Dobřichovicích se daří a kdekdo nám toto místní specifikum velmi závidí. Je to ta pověstná třešinka na dortu, která přispívá k mému, a věřím, že nejen mému, pocitu hrdosti na místo, kde žiji. Důkaz o tom, že kultuře to v našem údolí svědčí, nalezneme již při samotném pohledu do kulturního přehledu, kde si prakticky každý může vybrat tu „svoji“ kulturní akci. Ať už jsou to nejrůznější koncerty soudobé či středověké hudby nebo skvělé sochařské symposium, výstavy fotografií či rytířská klání, královský průvod, vinařské slavnosti provázené hudbou a vystoupeními mnoha kapel a umělců, mostový ples, ohňostroj nebo dnes již tradiční a oblíbené divadelní slavnosti a představení
konaná v průběhu roku pod hlavičkou Dobřichovické divadelní společnosti nebo výborného dětského souboru Kukadýlko a mnoho dalších akcí, to vše vytváří neopakovatelný genius loci, která tvoří skvělou atmosféru našeho města. Hojná účast diváků či posluchačů a jejich potlesk je pak odměnou organizátorům i představitelům města samotného za jejich úsilí a velkorysou podporu. Prostě bez peněz to nejde a nelze přepočítávat ty krásné emoce na metry opravených chodníků. A dovolím si poznámku, že za výdaj na kulturu by těch nových chodníků mnoho nebylo. To, co u nás můžeme prožít, není samozřejmost a já si toho velmi vážím a svoji troškou se snažím i přispět. A doufám, že slyším jen trávu růst, když vidím a slyším signály, že by ta „zlatá doba kultury“ mohla být časem snad i minulostí. Nevypouštějme Gina z láhve a rychle ji zase zašpuntujme. Ať i nadále jsou Dobřichovice tím krásným místem, kde se dobře žije a kultuře se daří! Petr Koblížek
