Zastupitel Filip Kándl se v posledním čísle informačních listů vrátil k diskusi a hlasování o úpravě regulačního plánu pro dobřichovické centrum, proti které jsme jako zastupitelé FODu hlasovali. V článku Filip použil slovo „dezinformace“, kterým míří ke konání zastupitelů za FOD. „Otázky k přemýšlení“ na konci článku pak pracují s myšlenkou, že zastupitelé FODu jaksi navádějí občany Dobřichovic k tomu, aby podnikali kroky, které jsou proti jejich vlastním zájmům. A také to, že FOD nehájí zájem obecní, nýbrž zájmy osobní – a to sice ne zájmy své, ale jiných občanů.
Já na tyto otázky a myšlenky v nich obsažené zareaguju hlavně citacemi z rozsudku Krajského soudu v Praze z konce února 2017, který vyhověl vlastníkům sedmi nemovitostí v ulici Palackého a zrušil nařízení, o kterých byli právem přesvědčení, že zasahují do jejich vlastnických práv. K ocitovaným výrokům soudu se patří dodat, že soud zároveň odmítl několik dalších tvrzení zmíněných vlastníků ohledně regulačního plánu, jako je například rozpor se stavebním zákonem, se zadáním atd., jak zmínil ve svém článku Filip Kándl.
- „Dostávají obyvatelé Palackého ulice úzce spolupracující s FOD skutečně pravdivé informace, respektive informace, co skutečně je nebo není v jejich zájmu a co pro ně regulační plán opravdu znamená?“
Konstatování Krajského soudu v Praze: “Aniž by bylo nutno provádět podrobnější analýzu věci, je evidentní, že regulace v podobě požadavku na ustoupení novostaveb rozsáhle rekonstruovaných k nové stavební čáře (rozšíření Palackého ulice) a s tím související uložení povinnosti zřídit v této ulici přízemí budov obchodní parter případně přípravu na něj, představuje zásah do vlastnické ho práva všech navrhovatelů, kteří v dané ulici vlastní pozemky a stavby. Byť tedy navrhovatelé nejsou vlastnického práva zbavováni, je uvedenou regulací zasahováno do práva předmět svého vlastnictví bez omezení užívat a používat jeho plody a užitky”.
Je tedy evidentní, že regulační plán nebyl v souladu se zájmy navrhovatelů-vlastníků v Palackého ulici. Samotná otázka navíc naznačuje jistou neoprávněnost toho, že voliči osloví své volené zástupce se žádostí o pomoc ve chvíli, kdy se domnívají, že obec ohrožuje jejich vlastnická práva.
- „Povede FOD nadále argumentaci tak, že kroky, které lidé nakonec podnikli nebo podniknou, mohou jít proti jejich vlastním zájmům, nehledě na zájmy města?“
Na první část otázky odpovídá už předchozí citát výroku soudu, druhá část se pravděpodobně týká obecního zájmu a ne zájmů „města“. Proto ocituji i poslední Filipovu otázku, která obecní zájem zmiňuje:
- „Měl by zastupitel v obci hájit spíš obecní zájem (chceme mít bezpečnou, funkční, hezkou ulici), nebo spíše něčí osobní zájem (na svém pozemku si mohu stavět cokoliv a soused nesmí stavět nic)?“
V kontextu sporu o podobu regulačního plánu nerozumím druhé části otázky, ale ohledně prosazování obecního zájmu opět citát z rozhodnutí Krajského soudu: “Zásahy do těchto /osobních vlastnických práv, pozn. tk/ lze proto připouštět toliko ve výjimečných a racionálně přesvědčivě podložených případech. V této souvislosti nelze přehlédnout, že zkvalitnění veřejného prostoru lze dosáhnout i méně velkolepým způsobem t.j. méně intenzivními zásahy do práv vlastníků budov (chodník může být jen na jedné straně, parkoviště lze umístit mimo samotné centrum obce atd.)”
A ještě připojuji jedno konstatování soudu, které se týká obecního zájmu v souvislosti s funkcí územního plánování při ochraně kulturního dědictví: “To, že některé domy /v Palackého ulici, pozn. tk/ z estetického hlediska nejsou v nejlepší kondici (například opadávající omítka), však neubírá nic na jejich historické hodnotě, neboť jde u budovy, které jsou historicky dlouhodobě spjaty s městem a které jsou důkazem jeho zemědělské minulosti. S ohledem na tyto hodnoty považuje soud za nepřiměřené, aby v situaci, kdy si taková budova vyžádá rekonstrukci (například výměny právě dvou třetin a více půdorysné plochy stropní konstrukce na prvním nadzemním podložím), byl vlastník takové budovy nucen s budovou ustupovat o cca 2,5 m (tj. ji ubourat) k nově stanovené stavební čáře a tím zcela změnit její charakter.“
Otázka prosazování obecního zájmu v kombinaci s právy jednotlivých občanů je samozřejmě dost složitá, dlouholetí zastupitelé o tom budou vědět. Jen jsem těmi citáty ze soudního rozhodnutí chtěl ukázat, že mít jiný náhled na podobu regulačního (a územního) plánu neznamená prosazovat nějaké invidiuální zájmy nebo zájmy, které jdou proti zájmu obce. Ani to neznamená šířit dezinformace.
Ještě stručně k paní Furmánkové: Měli jsme za to, že díky její situaci by zasloužila takovou změnu regulačního plánu Centrum, která by jí umožnila to, co všem ostatním navrhovatelům v soudním sporu. Zastupitelstvo opravdu mělo pravomoc o tomto návrhu hlasovat, stejně jako třeba o úplně jinak pojatém regulačním plánu s podmínkou, že bude respektovat vlastnická práva oněch sedmi rodin-účastníků sporu z Palackého ulice (a samozřejmě všech dalších občanů).
Je zřejmé, že názory FODu na rozvoj obce (který definuje i regulační, a hlavně navrhovaný územní plán) se liší od ostatních zastupitelů, kteří mají v zastupitelstvu většinu. Vnímáme, že Dobřichovice jsou na hranici svých kapacitních možností a to především dopravních. Jako spousta dalších obyvatel Dobřichovic si náš domov představujeme jako pokud možno klidný protějšek velkoměsta, vedle kterého žijeme. Ale (nejen) na tom, že Palackého ulici je třeba zkultivovat, se s ostatními zastupiteli jistě shodneme. Zároveň máme za to, že bezpečná cesta dětí mezi oběma budovami školy jde elegantně a rychle vyřešit průchodem přes hasičskou zbrojnici a zahradu ZUŠky a ulici Lomenou.
Tuším, že pod tímto článkem bude následovat dovětek někoho ze zastupitelů koalice. Věřím ve zdravou diskusi a tento text posílám panu Kratochvílovi do Informačního listu i autorovi článku, na který reaguji, Filipovi Kándlovi. Bylo by fajn kdyby se to stalo tradicí a i zastupitelé FODu měly možnost reagovat na názory koaličních zastupitelů tak, aby oba texty mohly vyjít ve stejném čísle vedle sebe.
Tomáš Knaibl, zastupitel za FOD
