Když se podíváme na obsah webových stránek řady měst a obcí včetně města Dobřichovice, tak bohužel nenajdeme mnoho informací o aktuálních nebo již uskutečněných veřejných zakázkách. Fakt, že se mnohá města a obce brání zveřejňování relevantních informací o veřejných zakázkách, považuji za alarmující.
Jaké informace musí zadavatelé o veřejných zakázkách povinně zveřejnit, určuje zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů. A nepřímo také zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, který pak dává možnost získat po vyžádání i informace, které není zadavatel povinen zveřejnit. Přesto se domnívám, že tyto zákonem stanovené povinnosti pro dostatečnou transparentnost nestačí.
Za prvé proto, že na zakázky malého rozsahu (to jsou zakázky, jejichž předpokládaná cena nepřesáhne 2 mil. Kč u zakázek na služby a na dodávky, nebo na zakázky do 6 mil. Kč u stavebních prací) se nevztahuje prakticky žádná zveřejňovací povinnost a v podmínkách menších měst či obcí mohou tyto zakázky činit poměrně velký podíl z celkového objemu. Na zakázky malého rozsahu se vztahuje pouze §6 zákona o veřejných zakázkách, to je v podstatě povinnost dodržet zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Je pak zpravidla na jednotlivých obcích, jak procesně dodržování těchto principů pojmou. Jako nejlogičtější se jeví vytvořit na úrovni obce vnitřní předpis upravující způsob zadávání těchto zakázek, aby principy stanovené zákonem byly dodrženy. Nicméně zdaleka ne všechny obce takový předpis mají.
Za druhé proto, že o zakázkách, které jsou zadávány v nějakém zadávacím řízení podle zákona, není v tuto chvíli stanovena povinnost zveřejňovat informace o zakázce na webových stránkách zadavatele, ale pouze v informačním systému veřejných zakázek. Ten nepředstavuje vhodný informační nástroj pro veřejnost, jednoduše proto, že je nepřehledný a určený primárně účastníkům zadávacího řízení.
Ani možnost daná zákonem o svobodném přístupu k informacím v tomto případě není dostatečná, zdlouhavost procesu získávání informací o veřejných zakázkách na vyžádání nikdy neumožní získat přehledné a úplné informace pro dostatečně široké spektrum občanů.
Přitom přínosy dostatečného zveřejňování informací o veřejných zakázkách jsou zjevné. Zvýšila by se průhlednost rozhodovacích procesů a to ve všech jejích fázích: ve fázi plánování veřejné zakázky, její přípravy a vyhlášení, hodnocení a výběru dodavatele až po její realizaci. Zvýšila by se intenzita kontroly ze strany veřejnosti, od různých sdružení po jednotlivé občany, kteří se běžným způsobem k těmto informacím nedostanou. Ve výsledku by to mohl být jeden z nástrojů, jak zvýšit hospodárnost nakládání s veřejnými prostředky a respektování veřejného zájmu.
A v neposlední řadě, dobrá pověst města a vysoká transparentnost může mít vliv i na to, že se podnikatelé nebudou bát ucházet se o veřejné zakázky. Mnoho firem se veřejným zakázkám vyhýbá, protože se domnívají, že někteří uchazeči jsou zvýhodňováni. I včasné informování o investičních záměrech města spolu s precizním definováním předmětu zakázky, může ovlivnit množství firem, které nabídku podají.
Jaké informace by tedy měly být zveřejňovány? Pokud zde pomineme fázi plánování investice spojenou s procesem posuzování její účelnosti v širší diskuzi (to by bylo na samostatnou kapitolu), tak by podle mého názoru bylo účelné zveřejňovat informace alespoň v této struktuře:
Název veřejné zakázky, datum zveřejnění, lhůty pro podání nabídek a otevírání obálek. A tyto dokumenty: výzva k podání nabídky, zadávací dokumentace včetně příloh, popřípadě alespoň jejich textová část, případné dodatečné informace, přehled všech podaných nabídek, písemná zpráva zadavatele, smlouva o dílo včetně dodatků a podíl subdodávek. Velmi zajímavý by pro veřejnost také mohl být přehled uzavřených aktuálních smluv včetně jejich kompletního znění a s odkazy na dokumenty k veřejné zakázce, na základě které byla smlouva uzavřena. V neposlední řadě je samozřejmě zajímavá informace, kdo zastupuje město při vyhlašování veřejné zakázky.
Pokud se podíváme na to, jak je tomu se zveřejňováním v okolních obcích, tak poměrně dobrým příkladem může být v tomto ohledu město Černošice. Tady lze nalézt jak přehled všech uzavřených smluv včetně jejich kompletního znění, tak i přehled veřejných zakázek včetně kompletní zadávací dokumentace a přehledu podaných nabídek. Město Černošice navíc využívá internetovou aplikaci pro zadavatele veřejných zakázek www.verejnyportal.cz. Jeho velkou výhodou je například zapojení širšího okruhu dodavatelů a snadná možnost srovnání obdobných zakázek a jejich hodnoty.
Ve Všenorech naproti tomu nelze nalézt k problematice veřejných zakázek a smluv prakticky nic. Lépe jsou na tom potom Řevnice, kde nalezneme přehled uzavřených smluv, ale bez jejich úplného znění, dozvíme se tedy pouze předmět smlouvy, dodavatele a rok uzavření smlouvy. Dále mají Řevnice zveřejněny aktuální výběrová řízení i ukončená výběrová řízení včetně kompletní zadávací dokumentace. A také přehled projektů a dotací.
Na webových stránkách Dobřichovic v současnosti najdeme k danému tématu sekci velké investice, která obsahuje některé dílčí informace k výběrovému řízení na projekt „Základní škola Dobřichovice – novostavba stavební úpravy“. Dozvíme se, že výběrové řízení proběhlo dvoukolově a druhé kolo byla elektronická aukce. Vítězem výběrového řízení se stala Subterra a.s. s cenou 56 266 799,- Kč včetně DPH. Dále najdeme u této zakázky datum podepsání smlouvy o dílo a její kompletní znění. Z projektu je zveřejněna pouze vizualizace nové budovy školy. Nedozvíme se například nic o typu řízení (zda se jednalo o otevřené nebo užší řízení) a není zveřejněna ani zadávací dokumentace, ani přehled podaných nabídek či písemná zpráva zadavatele. Z dalších veřejných zakázek lze najít některé dokumenty ještě ke dvěma zakázkám z roku 2009 a 2010, jinak nic.
Při zveřejňování informací je třeba respektovat zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů a zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů. Ale u většiny zakázek s tímto není problém.
Ptám se, proč panuje taková nechuť ze strany obcí a měst, aby se veřejnost k těmto informacím snadno dostala, aby byly veřejně přístupné? Proč nebyla schválena novela zákona, která se snažila transparentnost zvýšit například rozšířením povinnosti tyto informace zveřejňovat? Domnívám se, že to nebyl krok správným směrem a že odůvodňování technickými možnostmi či administrativní zátěží v porovnání s možnými přínosy neobstojí. Je tedy stále na jednotlivých městech a obcích, jak se k problému postaví a zda rozmnoží řady těch, kteří nemají co skrývat a chtějí poskytovat veřejnosti všechny zásadní informace o veřejných zakázkách.
I město Dobřichovice má v tomto ohledu co zlepšovat.
Zdeňka Klimková
Použité zdroje:
Transparentnost veřejných zakázek v ČR, Martin Kameník, Oživení o. s., 2011
