Na veřejné zasedání zastupitelstva Dobřichovic dne 13.11.2012 se dostavilo nebývalé množství veřejnosti, která přišla shlédnout návrh Regulačního plánu a vyjádřit své názory k chystaným stavbám v obci, a svou účastí podpořit petice proti jejich realizaci. Určitě nešlo o momentální vzedmutí emocí, jak ve svém článku v Kukátku podotkl člen zastupitelstva ing.Daniel Havlík. Občané, kterých se obě stavby dotýkají nebývalou měrou, a kteří se skutečně cítí jimi omezeni ve svých právech, přišli sledovat postoje zastupitelů, aby v diskusi s nimi dali najevo svůj názor a vůli nenechat si vnutit něco, co by se v budoucnu mohlo projevit jako nežádoucí nebo dokonce chybné či právně pochybné řešení. Zároveň členové zastupitelstva zjistili, že petice vyjádřily nevoli obyvatel přijmout návrh realizace komplexu /Rajský dvůr/, i tzv. obslužnou zónu/Retail park/, navíc v místech, která si jejich okolní obyvatelé - přímí účastníci budoucího stavebního řízení-z mnoha důvodů nepřejí. Bylo slyšet nahlas to,co v těchto dnech občané v písemné formě připomínek adresují Městskému úřadu, nadto byla cítit odhodlanost obyvatel oběma stavbám a jím chystaným podobným zabránit stůj co stůj a početností i naléhavostí vyjádření podpořit ty zastupitele, kteří prostor k životu v Dobřichovicích také vnímají jako klidnou zónu a snaží se onen „lázeňský nádech“ ochránit a nedovolit ho proměnit na developerské hřiště.
Když ptáčka lapají…
Vyslechli jsme od investora Rajského dvora všechny klady o záměrech stavby, která má sloužit seniorům, dětem v předškolním věku a vlastně všem, kteří budou přicházet do zamýšlených ordinací, k fontáně v atriu-prostě do Rajského dvora. Nemám důvod slibu nevěřit, ale nemám ani důvod mu uvěřit. Hra na sociální cítění občanů je jedním z prostředků těch, co projekty předvádějí. Jsou to vysoce školení odborníci, a podle pravidla „Slibem nikdy nezarmoutíš“ nebo „Nikdo ti nedá to, co já ti mohu slíbit,“ ovlivňují veřejné mínění. Položme si několik otázek: Jací senioři mají bydlet v zamýšleném domě bydlet? Dobřichovičtí? Budou na to mít? Které děti budou navštěvovat školku? Kdo ji bude provozovat? Město? Kolik majiteli zaplatí město z rozpočtu za provoz a kolik doplatí rodiče? Čím jsme si zasloužili takové množství dobra, které se na nás snáší? Zasloužíme si ho?
Investor investuje proto, aby vydělal, obráceně to nefunguje, to by byl sponzor nebo mecenáš. Během stavby se ale může také stát, že dojde ke změně např.záměru, změně projektu, změně majitele, změně investora. Vyschnou finanční zdroje pro další pokračování stavby. Co potom se stavbou? Jakou mocí disponuje zastupitelstvo, aby přinutilo investora k dodržení podmínek, slibů, záměru, cen za pronájem až po případné odstranění stavby v případě neúspěchu?
Když ptáčka lapají…
V minulosti bylo slyšet, že bytový komplex V zahradách bude mimo jiné také sloužit domovu pro seniory. Že Polyfunkční dům /také od DOB Investu/ na náměstí bude mít přízemní byty s předzahrádkami, později se předzahrádky proměnily na „pouhý“ pěší vchod pro obyvatele, a dnes jsou tam zadní vchody pro zásobování restaurace a lékárny se vším, co zásobování provozů vyžaduje. Slib o předzahrádce, ani o pouhém pěším přístupu se nevyplnil. Teď znovu po šesti letech probíhá usilovná snaha o změnu územního plánu a zřízení „pouhého“ pěšího průchodu mezi Palackého a Lomenou ulicí, který je ideologickým pokračováním oněch předzahrádek, jehož 8metrová šíře nenechá nikoho přemýšlejícího na pochybách, že se počítá s vjezdem pro automobily a dokonce s jejich obratištěm. Mohl bych se zmínit i o způsobech, jak se s majitelkou pozemku, kde dnes stojí dům s lékárnou jednalo, od slibů po výhružky, ale to až v soukromí. Nečiňme si iluze, že by se situace měla změnit k lepšímu.
Regulační plán v návrhu počítá s masívním osídlením a výstavbou v Palackého ulici . Nepočítá ale se zklidněním dopravy v Palackého ulici, což bylo jedním ze zadání vytvoření RP. Naopak návrh, který počítá s nepřerušenou bytovou zástavbou, která ve finální verzi představuje zastavěnou hmotu na ploše 5000m2 /odhadem délka ulice 160m x šíře zástavby 16m x 2 strany ulice/ zklidnění dopravy ještě neúměrně zhorší. Počítejme dál. V současné době bydlí v ulici přibližně 40 lidí s přibližně 20 auty. Na bytovém „bulváru“ by klidně pak mohlo bydlet i 400 lidí s 200 sty aut, která by ovšem musela parkovat uvnitř v blocích, takže by z tzv. zeleně asi mnoho nezbylo. A jak se jim bude vjíždět a vyjíždět, když by bylo realizováno podélné stání, kolik míst na stání reálně vznikne? Asi jich mnoho nezbude. Podzemní garáže? To už se dostáváme někam, co do naší ulice rozhodně nepatří. Naše nemovitosti mají onomu záměru dřív nebo později ustoupit. To si přejeme?
Když ptáčka lapají…
Dovídáme se, že celý plán není nutné realizovat okamžitě. Má to být záležitost na 10-50 a více let. Jde o oprávněný veřejný zájem, nebo o skrytí skutečného cíle, jak dosáhnout na pozemky, které nejsou na prodej? Pozemky jichž se záměr dotýká, vykoupí město za odhadní cenu od majitelů. Majitelé v takovém případě ztratí nárok na cenu tržní, dokonce i nárok pozemek případně prodat někomu jinému bez souhlasu obce, pokud by se např. rozhodli odejít zavčas z místa, kde se jim přestane líbit . Předložený plán architekta Hniličky nemá s venkovskou zástavbou /kvůli které se zde možná mnozí ještě zdržují/, pranic společného. Každý z nás jistě viděl u nás i v Evropě malé obce /se statutem města/, kde jsou úzké chodníky, úzké ulice, domy o výškách 2+podkroví, obchůdky a zákaz zastavení. Ulicí se jednoduše projede, zastaví se o kus dále a dojde se pěšky! Je to zdravé a elegantní.
Pevně věřím tomu, že se uskuteční jednání obce s obyvateli ulice, kteří mají právo na udržení dosavadní kvality životního prostředí, i na užívání vlastnických práv zaručených ústavou.
Tomáš Koutník
