Zastupitelé byli sezváni na rozšířenou radu 12.5. 2015 a následně další týden 19.5. 2015 k projednání připomínek obce k územnímu plánu. Do té doby určený zastupitel Filip Kándl sestavil tabulku připomínek od občanů a zastupitelů. Tuto tabulku jsme probrali a na základě hlasování většiny přítomných zastupitelů sestavili tabulku připomínek (níže) pro pana architekta Hniličku (zpracovatel) . Tato tabulka (sloupec 2) byla následně zpracovateli odeslána.
Dne 11. listopadu 2015 rozeslal Filip Kándl zastupitelům email, že byly připomínky zapracovány a územní plán bude následně odevzdán a poslán do dalšího projednání. Na základě toho vznikla "bouře" vedena členy FODu. Chtěli jsme před odevzdáním informace, jak byly jednotlivé připomínky zapracovány. Na základě těchto emailů a telefonátů nám Filip Kándl tabulku zaslal s odůvodněním pana Hniličky (sloupec3) a dal zastupitelům 3 dny na to, aby se s tabulkou všichni mohli seznámit a prostudovat ji (třeba porovnávat výkresy, a texty územního plánu), a na základě toho se vyjádřit, zda je nutné další projednání zastupitelů. Uvedl, že pokud mu do 3 dnů většina zastupitelů napíše, že si projednání přeje, další jednání bude svoláno formou rozšířené rady. Do konce termínu zastupitelé FODu (Millerová, Klimková, Koutník, Tunková) + Ksandr + Bezděk + Abel + Havlík hlasovali pro další projednání. Následně na dvou rozšířených radách 25.11.2015 a 1.12.2015 zastupitelé prošli vyhodnocení a zapracování připomínek a shodli se na tom, že 50% zapracováno není a obec na připomínkách trvá (poslední sloupec - žlutě).
Zde je pro informaci vybráno několik z nezapracovaných či nedostatečně zapracovaných společných připomínek zastupitelů, které byly v prosinci 2015 většinově podpořeny zastupiteli, a o jejichž zapracování byl architekt v prosinci znovu požádán (tyto připomínky vychází z připomínek zaslaných architektovi na jaře 2015 s žádostí o zapracování). Je zjevné, že nejde o malé věci a je potěšitelné, že se na jejich opravě zastupitelé většinově shodli.
Všechny připomínky dodáme. Tady vybráno z dokumentu Kristiny Millerové zaslaného zastupitelům 15.11.2015, uvedené připomínky jsou obsahově shodné s těmi zaslanými architektovi, obsahují navíc vysvětlení.
- Pro trojúhelník (blok) od kruhového objezdu Pražská-Březová- Fugnerova zůstal v návrhu regulativ C1 (centrum města), pro nějž není stanoveno žádné omezení zastavěnosti, není určeno procento zahrady a není ani regulována výška budovy a max.velikost budovy je stanovena na 1000 m2. Zároveň je vyžadována příprava na obchodní parter a orientace do ulice (není ale jasné do jaké – Pražská, Březová, Fugnerova?). Bylo by zde tedy možné postavit poměrně velké bytové domy s obchodním parterem(klidně i do U, po obvodu bloku). Architekt v tabulce uvádí zapracováno, ale zapracována byla jen část z této připomínky z jara pro oblast Jiráskovy a Viničné Aleje; ve svém zdůvodnění, proč konkrétně tuto oblast nechává v C1 argumentuje rozdílnými regulacemi v Regulačním plánu (RP), ale tato oblast do RP nespadá, a dále říká, že tato oblast se podle něj nehodí k regulativu B3 či OU, což ale nijak neřeší možná rizika, o jejichž vyřešení nám v této připomínce šlo.
- Regulativ C1 (centrum 1) – nejsou v něm specifikovány prakticky žádné limity (omezení zastavěnosti, není regulována výška budovy, max.velikost budovy 1000 m2) - co by se stalo, kdyby byl z nějakého důvodu zrušen Regulační plán, který většinu tohoto území řeší (architekt ve svém zdůvodnění k této připomínce argumentuje rozdílnými regulacemi v RP, což ale neřeší otázku, co by se stalo v případě zrušení RP)
- Regulativ C2 (Centrum 2) zůstal i přes společnou připomínku uplatňován jak na prudkém zeleném svahu ul.Tyršovy (mezi Svážnou a Černolickou), tak na pozemcích (některých nezastavěných), které s nádražím přímo nesousedí a naopak přímo navazují/či jsou již přímo součástí vilové zástavby Brunšova (např.pozemky č. 2365, č.2308, č.2295) – dle regulativu C2 by zde bylo možné postavit objekt o 400m2, a to i bytový dům! + je vyžadována příprava na obchodní parter a orientace do ulice (jde již o vilovou čtvrť, dohodli jsme se, že na těchto pozemcích tento regulativ nebude, vilovou čtvrť je třeba chránit, hovořilo se o jejich zařazení k regulativu B1 – architekt žádné vysvětlení nepodává, jen že zapracoval částečně – není jasný důvod).
- Regulativ OU (obchodní ulice – tj. Pražská) – společná připomínka z jara usilovala o to, aby byl regulativ přizpůsoben okolním zastavěným oblastem co do maximální zastavěnosti, velikosti zahrady a budovy - současný návrh určuje max. zastavěnost 60% (zůstalo stejné jako o předchozího návrhu), zahrada 20%, max.vel.budovy 300m2 (v původním návrhu bylo 400m2), není stanovena min. velikost parcely – architekt ve zdůvodnění říká, že „Aby byla iniciována možnost otevřít si např. obchod, je nutné stanovit nepatrně vyšší zastavěnost“, nicméně ve skutečnosti nejde o „nepatrně vyšší zastavěnost“ – současný regulativ umožňuje např. většině této oblasti v ul.Pražská zastavěnost 20-28% (zóny BC2 a BC3 současného UP), nový navrhovaný regulativ např. pro oblast B3 max.zastavěnost 25%, zahrada 65%, pro regulativ OU je ale zastavěnost 60%, tedy výrazně vyšší!
- Regulativ OU na některých místech stále ještě zasahuje do druhé řady domů, které s Pražskou nijak nesouvisí - konkrétně Dědina mezi Hálkovou a Karlickou, ve Francouzské a Anglické(zdůvodnění architekta o malých parcelách není srozumitelné – regulativ na těchto místech umožní výstavbu velkých budov a vysoké % zastavěnosti i v druhé řadě od ulice, což jsme se shodli, že není žádoucí)
- Regulativ B4 – V Luhu – zvětšila se min. parcela na 800 m2 (na základě připomínky z jara 2015), ale zůstává velká přípustná max. velikost budovy 300 m2 (při stanoveném procentu zastavěnosti 30% by mohla stát už na pozemku o velikosti 1000 m2)
- Regulativ B4 – V Luhu – není specifikováno, že není možno stavět bytové domy (jen rodinné), architekt ve vysvětlení říká, že „Daná zastavěnost, která ku běžné velikosti pozemku v této lokalitě, spolu s regulovanou výškou budovy neumožní vystavit objemově bytový dům“, ale v oblasti je řada pozemků větší velikosti, některé dokonce nezastavěné (např. nezastavěná parcela č.2002 u pěší cesty k podchodu nádraží má 2290 m2), takže riziko výstavby bytových domů (o vel.300 m2) je zde reálné a mělo by být eliminováno
- Regulativ B5 (Dědina) – zůstala uvedena dvojnásobná max. zastavěnost pro řadové domy, dvojdomy a domy v prolukách (60% vs. u ostatních 40%) – nemělo se to týkat jen stávající výstavby, tak jak to bylo opraveno u ostatních regulativů a pro novou zástavbu nastavit stejná kritéria pro normální dům i řadový dům či dvojdům?
- Regulativ B5 – umožňuje max. velikost budovy 300m2, což při max.zastavěnosti 40% (pro řadové domy a domy v prolukách 60%!) je možné už na pozemku o 750 m2 (pro řadový dům, dvojdům či dům v proluce dokonce na pozemku o 500 m2, min.velikost pozemku je stanovena na 600m2, ale není zjevné, jak je to u proluk) - není uvedeno, že je možné jen bydlení v rodinných domech (tedy nikoliv bytové domy, na zastavěné ploše 300m2 může lehce vzniknout i bytový dům)
- Regulativ S1 – hřiště Sokola (nikoliv oblast Sokola s budovami, ale skutečně plocha hřiště) – proč je v podmíněném využití možnost výstavby ubytovacích zařízení do 50ti lůžek, obchod, služby do 400m2 (o této možnosti jsme se nebavili, naopak v seznamu připomínek z jara se píše „chránit využití nynějšího hřiště Sokola a tenisů -např. Ne ubytování „ – architekt píše, že zapracoval, ale asi se přehlédl?)
