Dobřichovický územní plán nebyl schválen do voleb v roce 2014. To je fakt, který museli tehdejší zastupitelé vzít na vědomí. Po volbách se do městského zastupitelstva dostali zástupci nového uskupení, a to vyvolalo mnoho spekulací o názorech nových zastupitelů na připravovaný územní plán.
Debatu ke stávajícímu návrhu územního plánu se opravdu podařilo otevřít, a to díky snaze nových zastupitelů a sepsané koaliční dohodě, která s novým projednáváním počítala. Veřejnosti byl architektem Hniličkou prezentován návrh územního plánu, FOD uspořádal veřejné besedy k tomuto návrhu, občané i zastupitelé dostali následně možnost zaslat k tomu návrhu své připomínky. Nad obdrženými připomínkami se zastupitelé na jaře 2015 sešli a podrobně prošli jednu po druhé s cílem vytvořit seznam připomínek, na kterých se většinově shodnou.
A výsledkem bylo překvapení. Zastupitelé se bez ohledu na strany a uskupení dokázali většinově shodnout na celkovém počtu 86 připomínek! To je velmi překvapivé číslo, zejména s ohledem na skutečnost, že u některých zastupitelů bylo možné zaznamenat neochotu územní plán k připomínkám znovu otevírat. Navíc nutno poznamenat, že některé připomínky jsou opravdu zásadní.
Nyní, po mnohahodinových jednáních, je jasné, že v řadě témat panuje napříč zastupitelstvem většinová shoda; jiné otázky jsou kontroverznější. Nejdůležitější většinově podporované připomínky lze shrnout následovně: ve vilových čtvrtích nechceme bytové ani řadové domy, nechceme, aby se zahrady tříštily na malé pozemky, a chceme, aby procento zastavěnosti odpovídalo dané lokalitě, nechceme, aby v Dobřichovicích byly plochy bez jakékoliv regulace (kde je možné postavit cokoliv). Hodláme chránit stávající využití škol, školky, sportovišť a dětského domova. To vše se zdá jako naprostá samozřejmost, z aktuálního návrhu územního plánu to však patrné není.
U jiných témat se řešení a shoda hledá hůře: Jaké využití území navrhnout pro stávající areál bývalého průmyslu kamene? Jak nastavit regulativ pro navrženou obchodní ulici a potřebujeme jí a chceme ji vůbec? Co s územní rezervou určenou pro případný budoucí obchvat města – ponechat či zrušit? To jsou otázky, které bude ještě třeba vyřešit.
V územním plánu zpravidla není něco jednoznačně „špatně“ nebo „dobře“, ale jde o to, nalézt tu správnou rovnováhu mezi zájmy jednotlivců v podobě vlastníků nemovitostí a zájmy dané lokality jako celku. A to rozhodně není snadný úkol. Vzhledem k tomu, že územní plán de facto určitým způsobem zasahuje do majetkových práv všech vlastníků nemovitostí (nastavení regulativů dané lokality – tj. např. stanovení využití území, míry zastavěnosti, min. velikosti parcely, výšky budovy atp.), jedná se o velmi citlivý a nesmírně důležitý dokument.
U mnoha otázek se podařilo nalézt mezi zastupiteli většinovou shodu. Seznam těchto většinově podporovaných připomínek byl před prázdninami r. 2015 předán architektu Hniličkovi k zapracování. Pan architekt Hnilička, který je vybraným zpracovatelem územního plánu, měl lhůtu 4 měsíce na zapracování připomínek zastupitelů do návrhu územního plánu, který je ze zákona jeho autorským dílem. Ale nastal jiný nečekaný a těžko uvěřitelný problém. Celá řada připomínek zapracována nebyla a stručné odůvodnění v poznámce nebylo mnohdy úplně přesvědčivé, některé připomínky byly zapracovány pouze částečně nebo dokonce vedly k změnám odlišného významu.
Přesto se překvapivě Rada obce na podzim loňského roku návrh územní ho plánu v této podobě chystala převzít a zahájit tak další fázi práce s dokumentem v podobě společného a veřejného projednávání. To je již velmi formalizovaný proces a ze schvalování regulačního plánu máme zkušenost, že velké obsahové změny se již čekat nedají. Za důležité lze považovat právě „ladění“ územního plánu v diskuzi mezi zpracovatelem – architektem, zastupiteli a občany. A já se domnívám, že význam této diskuze je podceňován.
Zastupitelé z Fóra občanů Dobřichovic (FOD) se museli znovu důrazně zasadit o to, aby jim vůbec bylo umožněno seznámit se s návrhem územního plánu po zapracování připomínek architektem Hniličkou a vyjádřit se k němu. Ale podařilo se, a protože se ukázalo, že k návrhu předloženému architektem má výhrady většina zastupitelů, tak se na podzim uskutečnila další kola pracovních jednání mezi zastupiteli. Jejich závěrem byl nový požadavek na zapracování řady původních připomínek a přepracování těch chybně zapracovaných. Ale již se paradoxně hodně diskutuje na téma, co budeme dělat, pokud zpracovatel znovu odmítne připomínky zapracovat. Akceptujeme jeho argumenty, a i když nebude většina zastupitelů souhlasit, převezeme územní plán do oficiálního (a velmi formalizovaného) procesu schvalování? Opravdu chce Rada obce převzít územní plán, který není v souladu s připomínkami většiny zastupitelů, včetně těch zásadních? Je povinností města převzít návrh územního plánu, ke kterému má řadu zásadních připomínek? Není snad povinností architekta vést dialog s klientem (tj. městem) a snažit se dobrat řešení, které bude mít co největší možnou podporu?
Domnívám se, že se dostáváme do poněkud absurdní situace. Jeden ze zastupitelů přirovnal (a to nikoliv ironicky) pana architekta k Michelangelovi a zastupitele, kteří trvají na změnách návrhu, k barbarům, kteří ničí jeho dílo. Po přečtení navrženého územního plánu však docházím spíše k názoru, že tento jeho „David“ je minimálně nedotesaný.
Na posledním zasedání zastupitelstva jsem navrhla, aby byl zveřejněn na webových stránkách města, jak dokument s připomínkami zastupitelů, tak aktuální pracovní verze územního plánu. Návrh na zastupitelstvu však nezískal většinovou podporu a tyto dokumenty tedy zveřejněny nebudou. Pokud máte zájem o více informací, ráda bych občany pozvala na neformální diskuzi se zastupiteli z FOD i na téma územního plánu v termínu v neděli 24. 1. 2016 od 19 hodin v restauraci U Nádraží.
Zdeňka Klimková
