Pro většinu občanů budou články týkající se připravovaného územního plánu v lednových Informačních listech možná trochu nesrozumitelné. O jakých připomínkách většiny zastupitelů se mluví, čeho se týkají, o čem je vůbec řeč?
Domnívala jsem se, že tvorba územního plánu (ÚP) je proces, při jehož tvorbě dochází k dialogu mezi architektem, který ÚP zpracovává, a vedením města, které má jisté představy o budoucím rozvoji města. Jsem přesvědčena o tom, že tato věta nevystihuje pouze názor zastupitelů FODu, ale i části ostatních zastupitelů, protože jinak zastupitelé vůbec nemuseli trávit hodiny na pracovních zasedáních a jakékoliv připomínky k předloženému návrhu pro architekta dávat dohromady. Myslím, že jsme v tento dialog s architektem většinově věřili.
Domnívali jsme se (FOD), že do oficiálního veřejného projednávání, tj. předložen veřejnosti a dalším orgánům k oficiálním připomínkám, bude dokument, který nebude obsahovat věci či chyby, proti kterým má námitky většina zastupitelů. Právě tyto chyby a připomínky byly na několika zasedáních zastupitelů detailně probírány a ty, které měly většinovou podporu zastupitelů, byly následně předány architektovi s žádostí o zapracování, případně vysvětlení – a to dokonce 2x (na jaře 2015 a v prosinci 2015).
Když jsme se v listopadu 2015 dozvěděli (FOD), že návrh územního plánu je připraven k odevzdání k oficiálnímu projednání, aniž by alespoň zastupitelé měli možnost seznámit se s tím, jak architekt na jaře obdržené připomínky zapracoval, bili jsme na poplach. Nemůžeme přeci poslat do dalšího projednání dokument, jehož obsah ani neznáme. Kontrola je naprosto běžný a legitimní postup ve všech oblastech lidského jednání, je užitečná pro obě strany a měla by být normální stejně jako vzájemná komunikace mezi zadavatelem a zpracovatelem.
Nakonec se povedlo a zastupitelé dokument překládaný architektem této kontrole v listopadu 2015 podrobili. Ano, nejsme všichni odborníci, může nám leccos uniknout, ale i tak jsme v dokumentu našli řadu sporných bodů, u nichž se zastupitelé většinově shodli, že trvají na tom, aby je architekt zapracoval (opravil) či vysvětlil (některé z připomínek z jara 2015 zapracovány byly, jiné ne, jiné částečně a jiné naprosto opačně, přeci jen komunikace pomocí excelovské tabulky může vést k nedorozumění). To považujeme za naprosto běžnou zpětnou vazbu, komunikaci mezi klientem (městem) a architektem, nikoliv za zdržování. Domnívali jsme se, že dokument, který jde do veřejného projednávání by měl být těchto chyb, sporných bodů prostý – případně by měl architekt jasně vysvětlit, proč je tam ponechává a pro své vysvětlení se snažit získat podporu většiny zastupitelů (ti budou o návrhu ve finále hlasovat).
Z lednových Informačních listů ještě není jasné, jak architekt Hnilička s obdrženými připomínkami od zastupitelů naložil (stále tedy zbývá naděje, že je zapracuje), nicméně z vyjádření architekta Kándla je patrné, že město (rada a určený zastupitel) je připraveno poslat do dalšího projednání návrh ÚP, ať je jakýkoliv a nepovažuje za nutné s poslední verzí návrhu UP zastupitele seznámit, umožnit jim jeho kontrolu a ověřit si, že s postoupením tohoto dokumentu k oficiálnímu veřejnému projednání v daném stavu bude souhlasit většina zastupitelů.
Ano, všechny výše zmíněné kroky (tj.kontrola návrhu městem - zastupiteli, poskytnutí zpětné vazby/připomínek architektovi, atd.) nejsou stanoveny zákonem; ale není snad naprosto logické, že dříve nežli pošlu nějaký oficiální dokument dále, je nutné provést jeho kontrolu a shodnout se, že je skutečně ve stavu, kdy je možné jej poslat dále? V prosinci 2015 se zastupitelé většinově shodli, že návrh UP v tomto stavu není, a že k němu mají řadu závažných připomínek.
Domnívali jsme se (FOD), že je nejen profesionální ctí architekta vytvořit dílo, které má co největší možnou podporu klienta, a zároveň, že je i odpovědností zastupitelů usilovat o to, aby do oficiálního projednávání šel dokument, který obsahuje co nejméně sporných bodů a případných chyb. V tomto duchu probíhala pracovní jednání zastupitelů a v tomto duchu se nesou i většinově odsouhlasené připomínky.
Bohužel občané neví, o jaké připomínky jde (na prosincovém zastupitelstvu bylo odhlasováno, že tyto připomínky, které byly odeslány architektovi, nebudou zveřejněny), což situaci činí dosti nepřehlednou. Proto k tomuto dokumentu přikládám alespoň ty z mého pohledu nejdůležitější.
Stále ještě osobně doufám, že architekt obdržené společné připomínky zastupitelů zapracuje a na konci ledna zastupitele s novým dokumentem seznámí (případně přesvědčí většinu zastupitelů, proč bylo lépe některé připomínky nezapracovat), a to dříve, než dokument odejde k oficiálnímu veřejnému projednání. Sama nad situací nepřestávám kroutit hlavou a je pro mě nepochopitelné, že naprosto logický, transparentní proces, při němž jsme byli schopni nalézt většinovou shodu napříč zastupiteli, nabírá pro mě nepochopitelný směr.
Stále ještě doufám, že zvítězí selský rozum a do oficiálního veřejného projednání půjde dokument, v němž nebudou nedostatky, na nichž se zastupitelé dokázali většinově shodnout a o jejichž opravu v návrhu ÚP už podvakráte architekta požádali.
Jinak by totiž celý předchozí proces včetně pracovních schůzek zastupitelů, shromažďování připomínek občanů a prezentace návrhu postrádal smysl.
Zde je pro informaci vybráno několik z nezapracovaných či nedostatečně zapracovaných společných připomínek zastupitelů, které byly v prosinci 2015 většinově podpořeny zastupiteli, a o jejichž zapracování byl architekt v prosinci znovu požádán (tyto připomínky vychází z připomínek zaslaných architektovi na jaře 2015 s žádostí o zapracování). Je zjevné, že nejde o malé věci a je potěšitelné, že se na jejich opravě zastupitelé většinově shodli.
(vybráno z dokumentu Kristiny Millerové zaslaného zastupitelům 15.11.2015, uvedené připomínky jsou obsahově shodné s těmi zaslanými architektovi, obsahují navíc vysvětlení).
- Pro trojúhelník (blok) od kruhového objezdu Pražská-Březová- Fugnerova zůstal v návrhu regulativ C1 (centrum města), pro nějž není stanoveno žádné omezení zastavěnosti, není určeno procento zahrady a není ani regulována výška budovy a max.velikost budovy je stanovena na 1000 m2. Zároveň je vyžadována příprava na obchodní parter a orientace do ulice (není ale jasné do jaké – Pražská, Březová, Fugnerova?). Bylo by zde tedy možné postavit poměrně velké bytové domy s obchodním parterem(klidně i do U, po obvodu bloku). Architekt v tabulce uvádí zapracováno, ale zapracována byla jen část z této připomínky z jara pro oblast Jiráskovy a Viničné Aleje; ve svém zdůvodnění, proč konkrétně tuto oblast nechává v C1 argumentuje rozdílnými regulacemi v Regulačním plánu (RP), ale tato oblast do RP nespadá, a dále říká, že tato oblast se podle něj nehodí k regulativu B3 či OU, což ale nijak neřeší možná rizika, o jejichž vyřešení nám v této připomínce šlo. Zastupitelé se většinově shodli, že není možné tuto oblast nechat bez regulace.
- Regulativ C1 (centrum 1) – nejsou v něm specifikovány prakticky žádné limity (omezení zastavěnosti, není regulována výška budovy, max.velikost budovy 1000 m2) - co by se stalo, kdyby byl z nějakého důvodu zrušen Regulační plán, který většinu tohoto území řeší (architekt ve svém zdůvodnění k této připomínce argumentuje rozdílnými regulacemi v RP, což ale neřeší otázku, co by se stalo v případě zrušení RP). Zastupitelé se shodli, že je žádoucí toto řešit i v UP.
- Regulativ C2 (Centrum 2) zůstal i přes společnou připomínku uplatňován jak na prudkém zeleném svahu ul.Tyršovy (mezi Svážnou a Černolickou), tak na pozemcích (některých nezastavěných), které s nádražím přímo nesousedí a naopak přímo navazují/či jsou již přímo součástí vilové zástavby Brunšova (např.pozemky č. 2365, č.2308, č.2295) – dle regulativu C2 by zde bylo možné postavit objekt o 400m2, a to i bytový dům! + je vyžadována příprava na obchodní parter a orientace do ulice (jde již o vilovou čtvrť, dohodli jsme se, že na těchto pozemcích tento regulativ nebude, vilovou čtvrť je třeba chránit, hovořilo se o jejich zařazení k regulativu B1 – architekt žádné vysvětlení nepodává, jen že zapracoval částečně – není jasný důvod). Zastupitelé se shodli, že oblast C2 nebude zahrnovat pozemky související s Brunšovem.
- Regulativ OU (obchodní ulice – tj. Pražská) – společná připomínka z jara usilovala o to, aby byl regulativ přizpůsoben okolním zastavěným oblastem co do maximální zastavěnosti, velikosti zahrady a budovy - současný návrh určuje max. zastavěnost 60% (zůstalo stejné jako o předchozího návrhu), zahrada 20%, max.vel.budovy 300m2 (v původním návrhu bylo 400m2), není stanovena min. velikost parcely – architekt ve zdůvodnění říká, že „Aby byla iniciována možnost otevřít si např. obchod, je nutné stanovit nepatrně vyšší zastavěnost“, nicméně ve skutečnosti nejde o „nepatrně vyšší zastavěnost“ – současný regulativ umožňuje např. většině této oblasti v ul.Pražská zastavěnost 20-28% (zóny BC2 a BC3 současného UP), nový navrhovaný regulativ např. pro oblast B3 max.zastavěnost 25%, zahrada 65%, pro regulativ OU je ale zastavěnost 60%, tedy výrazně vyšší! Zastupitelé se shodli na výrazném snížení zastavitelnosti, podobném zastavenosti v okolí.
- Regulativ OU na některých místech stále ještě zasahuje do druhé řady domů, které s Pražskou nijak nesouvisí - konkrétně Dědina mezi Hálkovou a Karlickou, ve Francouzské a Anglické(zdůvodnění architekta o malých parcelách není srozumitelné – regulativ na těchto místech umožní výstavbu velkých budov a vysoké % zastavěnosti i v druhé řadě od ulice, což jsme se shodli, že není žádoucí). Zastupitelé se shodli, že domy v druhé řadě od Pražské nebudou součástí regulativu OU.
- Regulativ B4 – V Luhu – zvětšila se min. parcela na 800 m2 (na základě připomínky z jara 2015), ale zůstává velká přípustná max. velikost budovy 300 m2 (při stanoveném procentu zastavěnosti 30% by mohla stát už na pozemku o velikosti 1000 m2)
- Regulativ B4 – V Luhu – není specifikováno, že není možno stavět bytové domy (jen rodinné), architekt ve vysvětlení říká, že „Daná zastavěnost, která ku běžné velikosti pozemku v této lokalitě, spolu s regulovanou výškou budovy neumožní vystavit objemově bytový dům“, ale v oblasti je řada pozemků větší velikosti, některé dokonce nezastavěné (např. nezastavěná parcela č.2002 u pěší cesty k podchodu nádraží má 2290 m2), takže riziko výstavby bytových domů (o vel.300 m2) je zde reálné a mělo by být eliminováno. Zastupitelé se shodli, že stavba bytových domů nebude povolena zde a ani u dalších regulativů.
- Regulativ B5 (Dědina) – zůstala uvedena dvojnásobná max. zastavěnost pro řadové domy, dvojdomy a domy v prolukách (60% vs. u ostatních 40%) – nemělo se to týkat jen stávající výstavby, tak jak to bylo opraveno u ostatních regulativů a pro novou zástavbu nastavit stejná kritéria pro normální dům i řadový dům či dvojdům? . Zastupitelé se shodli, že zastavěnost bude stejná bez ohledu na typ domu.
- Regulativ B5 – umožňuje max. velikost budovy 300m2, což při max.zastavěnosti 40% (pro řadové domy a domy v prolukách 60%!) je možné už na pozemku o 750 m2 (pro řadový dům, dvojdům či dům v proluce dokonce na pozemku o 500 m2, min.velikost pozemku je stanovena na 600m2, ale není zjevné, jak je to u proluk) - není uvedeno, že je možné jen bydlení v rodinných domech (tedy nikoliv bytové domy, na zastavěné ploše 300m2 může lehce vzniknout i bytový dům). Zastupitelé se shodli na zmenšení max.velikosti budovy.
- Regulativ S1 – hřiště Sokola (nikoliv oblast Sokola s budovami, ale skutečně plocha hřiště) – proč je v podmíněném využití možnost výstavby ubytovacích zařízení do 50ti lůžek, obchod, služby do 400m2 (o této možnosti jsme se nebavili, naopak v seznamu připomínek z jara se píše „chránit využití nynějšího hřiště Sokola a tenisů -např. Ne ubytování „ – architekt píše, že zapracoval, ale asi se přehlédl?). Zastupitelé se shodli, že toto využití je v této oblasti nežádoucí.
Reakce na článek:
