V posledním loňském čísle čtvrtletníku Dobřichovické Kukátko bylo uveřejněno stanovisko současného starosty Dobřichovic, nominovaného místní buňkou ODS, k problematice soudního sporu mezi městským úřadem a některými obyvateli ulice Palackého. Tento článek ukazuje, že p. Hampl je „občanský demokrat“ už jen podle své stranické příslušnosti, nikoli však svým smýšlením.
K čemu v ulici Palackého došlo? Městské zastupitelstvo odhlasovalo pro ulici Palackého a její okolí takový regulační plán, který nezákonným způsobem zasahoval do ústavně zaručeného práva dotčených osob svobodně nabývat, vlastnit a užívat soukromý majetek, což bylo prokázáno před soudem. Zastupitelstvo bylo tehdy zcela ovládáno souručenstvím ODS pod vedením podnikatele M. Pánka a poněkud zvláštním sdružením soustředěným kolem podnikatele D. Havlíka. ODS kdysi získala místo na české politické mapě zejména prosazováním co nejširší ochrany soukromého vlastnictví všeho druhu. ODS také v průběhu posledních tří dekád vždy znovu vytahuje z rukávu strašidlo obnovení předlistopadového režimu s jeho deformacemi, jako např. vyvlastňování soukromého majetku bez poskytnutí odpovídající náhrady. Právě tato ODS se dopustila výše popsaného nezákonného omezení svobody dobřichovických občanů vlastnit majetek. Neučinila tak ovšem s výhledem na vzdálenější cíl sociálního a civilizačního pokroku, ale údajně proto, že takový zásah byl nutný v zájmu zlepšení průjezdu motorových vozidel touto ulicí. Domy, ve kterých žily celé generace předků našich spoluobčanů, jsou tedy v uvažování místních představitelů ODS pouhou překážkou pro tudy projíždějící auta, kterou je zapotřebí odstranit. Obávám se, že Dobřichovice stojí nad propastí. Jestliže ti, kdo se dopustili takového bezpráví na obyvatelích jedné z dobřichovických ulic, dnes připravují územní plán pro celou obec, pak si nikdo nemůže být jist svým nemovitým majetkem. Proto je naprosto nezbytné, aby ani hamplovsko – pánkovská ODS, ani Havlíkovo sdružení (dnes fungující pod hlavičkou TOP 09) již nehrály v novém zastupitelstvu vzešlém z nadcházejících komunálních voleb rozhodující úlohu. Jen takové zastupitelstvo bude ochotno úplně zrušit protiprávní ustanovení regulačního plánu Centrum. Jen takové zastupitelstvo dokáže zajistit řádný průběh přípravy nového územního plánu a zaručí, že jeho regulativy nebudou porušovat zákonná práva občanů Dobřichovic.
Ladislav CíglerVážená redakce Informačních listů,
V minulém čísle Informačních listů byly spolu s mým článkem Dobřichovice nad propastí zveřejněny reakce dvou představitelů současné magistrátní koalice. První text vyšel z pera místostarosty Pánka zvoleného za místní ODS. Autorem druhého textu je radní Bezděk, zastupující skupinu kolem podnikatele Havlíka.
Obecně vzato existují dva základní typy reakce živých tvorů na situaci konfliktu: útěk a útok. Útěkovou reakci připomíná článek místostarosty Pánka. Utíká od tématu soudem částečně zrušeného regulačního plánu Centrum patrně proto, že je coby tehdejší starosta osobně zodpovědný za jeho konkrétní podobu.
Naproti tomu radní Bezděk zvolil strategii útoku, do níž zapojil úplný ohňostroj znevažujících označení, nepodložených nařčení a křivých obvinění. Snaží se tak zřejmě zakrýt fundamentální slabost svého stanoviska spočívajícího jednak na polopravdách, jednak na účelové dezinterpretaci mého textu.
Radní Bezděk předně popírá, že by regulační plán Centrum představoval nezákonné narušení vlastnických práv dotčených osob. Označuje to za “lež nejhrubšího kalibru.” Aby to doložil, rekapituluje vcelku věrně obsah výroku soudního rozhodnutí. Zamlčuje však přitom vlastní zdůvodnění tohoto rozhodnutí. Pokud by si radní Bezděk přečetl alespoň závěrečné stručné shrnutí jeho obsahu (viz úryvek č. 4 níže), věděl by, že některá ustanovení regulačního plánu Centrum soud zrušil, protože nepřiměřeným způsobem zasahovala do vlastnických práv některých žalobců, jiná jeho ustanovení zrušil, jelikož byla v rozporu se zákonem.
Dále radní Bezděk navazuje na mou výzvu k volbě takového zastupitelstva, jež by bylo ochotno provést úplné zrušení těch ustanovení regulačního plánu Centrum, jež sice soud uznal za protiprávní, ale ponechal je v platnosti ve vztahu k těm vlastníkům nemovitostí v ulici Palackého, kteří buď vůbec nepodali žalobu, nebo sice žalobu podali, ale opomněli podat námitku v průběhu přípravy regulačního plánu (viz úryvek č. 4 níže). Radní Bezděk interpretuje tuto výzvu jako volání po úplném zrušení veškeré stavební regulace, což je v naprostém rozporu s výslovným zněním mého textu.
Následně radní Bezděk připomíná mou kritiku celkového pojednání ulice Palackého v regulačním plánu jako ulice důsledně přizpůsobené potřebám osob, které se pohybují v autech. Označuje to za “lež” a “prachobyčejnou pomluvu.” Uvádí, že významným faktorem vzniku dané podoby regulačního plánu byl ohled na bezpečnost chodců. Zamlčuje však přitom, že do ulice Palackého je dle regulačního plánu svedena tranzitní doprava a že značnou část plánovaného rozšíření této komunikace mají tvořit parkovací pásy po obou stranách ulice (viz úryvky č. 2 a 3 níže).
Nakonec si radní Bezděk všímá mého varování před možným znejistěním vlastnických práv občanů k jejich nemovitostem v důsledku eventuálního pokračování praktik současného magistrátu, jejichž nejvýraznější ukázkou jsou právě nezákonná a excesivní ustanovení regulačního plánu Centrum. Radní Bezděk v této souvislosti mluví o “šíření poplašné zprávy.” Nemluví však o tom, že návrh nového územního plánu (vyhotovený ateliérem arch. Hniličky - stejně jako regulační plán Centrum) ruší projekt silničního obchvatu Dobřichovic a počítá s vedením tranzitní dopravy nejen ul. Palackého, ale také ulicemi Pražská a Tyršova. V důsledku toho lze do budoucna očekávat vznesení požadavku na rozšíření veřejných komunikací v těchto ulicích a na přizpůsobení zde se nacházejících budov stejným způsobem a ve stejném měřítku, jako se to stalo v ul. Palackého.
Radní Bezděk prohlašuje, že přípravu nového územního plánu provází intenzivní veřejná debata a občané mohou uplatňovat své připomínky. K témuž docházelo také během příprav regulačního plánu Centrum, avšak věcné připomínky byly opomenuty a na oprávněné námitky nebyl brán zřetel, což nad slunce jasněji ukázal výsledek soudní pře.
Dvě tak rozdílné reakce dvou reprezentantů nynější magistrátní koalice mají vposledku jedno společné: neochotu přiznat pochybení a omluvit se za ně postiženým osobám. Má-li být tedy zjednána náprava, je nutně zapotřebí zásadně obměnit složení dobřichovického zastupitelstva.
Úryvky z rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 27. 02. 2017, č. j. 50 A 15/2016-131
1) Aniž by bylo nutno provádět podrobnější analýzu věci, je evidentní, že regulace v podobě požadavku na ustoupení novostaveb a staveb rozsáhle rekonstruovaných k nové stavební čáře (rozšíření Palackého ulice) a s tím související uložení povinnosti zřídit vtéto ulici v přízemí budov obchodní parter (případně přípravu na něj) představuje zásah do vlastnického práva všech navrhovatelů, kteří v dané ulici vlastní pozemky a stavby. Byť tedy navrhovatelé nejsou svého vlastnického práva zbavováni, je uvedenou regulací zasahováno do práva předmět svého vlastnictví bez omezení užívat a požívat jeho plody a užitky.
2) V dané věci si nicméně nelze nepovšimnout toho, že si odpůrce ve svých záměrech zčásti protiřečí, což sílu jím definovaného veřejného zájmu poněkud oslabuje. Odpůrce na jedné straně hodlá vytvářet podmínky pro vznik živého a přívětivého centra městas obchodním parterem, jehož součástí má být i Palackého ulice, avšak na straně druhé s toutéž ulicí počítá jako s ulicí částečně průtahovou a tranzitní s odůvodněním, že tato ulice představuje napojení na nádraží, jediný most v Dobřichovicích a další komunikace směrem na Jíloviště. Do této ulice pak současně počítá s umístěním podélných parkovacích stání, u kterých obecně lze mít za to, že budou tranzitní dopravu zpomalovat, a tedy pobyt na takové ulici znepříjemňovat.
3) Zde je vhodné připomenout, že vlastnické právo patří mezi tzv. práva absolutní a zcela určitě je v katalogu lidských práv (vedle práva na život, práva na osobní svobodu, práva na lidskou důstojnost atp.) jedním z nejvýznamnějších. Zásahy do těchto práv lze proto připouštět toliko ve výjimečných a racionálně velmi přesvědčivě podložených případech. V této souvislosti nelze přehlédnout, že zkvalitnění veřejného prostoru lze dosáhnout i méně velkolepým způsobem, tj. Méně intenzivními zásahy do práv vlastníků budov (chodník může být jen na jedné straně, parkoviště lze umístit mimo samotné centrum obce, atd.).
4) Soud shrnuje, že výrokem I. zrušil regulační plán v částech, ve kterých se v případě regulačním plánem definovaných stavebních úprav stanoví povinnost ustoupit v ulici Palackého k nově stanovené stavební čáře […], a v části, ve které byla stanovena povinnost zřídit obchodní parter a přípravu na něj […]. Jelikož důvodem zrušení těchto vymezených částí byla neproporcionalita zvolené regulace, zrušil soud tyto části pouze ve vztahu k dotčeným pozemkům těch navrhovatelů, kteří v procesu vydání regulačního plánu podali námitky. Výrokem II. soud zrušil regulační plán v části, v níž stanoví požadavky na stavby v záplavovém území […], a to ve vztahu k pozemkům navrhovatelů, které se v záplavovém území podle grafické části regulačního plánu skutečně nachází. Výrokem III. soud zrušil regulační plán v části, v níž stanoví povinnost scelení pozemků, a to ve vztahu k pozemkům všech navrhovatelů. V případě výroku II. a III. soud svůj výrok nevázal na podání námitek, neboť důvodem zrušení uvedených částí byl jejich rozpor s hmotným právem, tedy jejich nezákonnost.
