Před komunálními volbami se doprava stala jedním z důležitých témat různých volebních uskupení. Zájem voličů projevený v řadě více či méně konkrétních dotazů svědčí o tom, že oprávněně. Každá obec se s tímto problémem snaží nějak vyrovnat, ale výsledkem je často pokus odsunout vlastní potíže do sousední obce. Aktuálně třeba Radotín plánuje obchvat, který odvede část dopravy z jeho centra, ale nezajímá se, co s auty, kterým takto otevře novou cestu, bude dál na území Černošic. A černošičtí na to chtějí vyzrát tím, že je odvedou na území Dobřichovic nebo až Všenor. Nebylo by vhodnější hledat společné řešení?
Údolí mezi vršky Českého krasu a Brdských hřebenů, ve kterém na dohled od sebe leží Řevnice, Lety, Dobřichovice, Karlík, Všenory a částečně i Černošice, si dosud uchovává jedno specifikum. Díky přírodním poměrům je pro automobilovou dopravu přístupné jen s problémy, pro kamiony s velkými problémy. Mohou za to Karlické údolí, Vráž, spojka z Jíloviště do Všenor a průjezd samotnými Všenory, serpentiny ze Skalky do Řevnic. A na obou koncích údolí úzké kaňony Berounky. Díky tomu jsme my, zdejší obyvatelé, chráněni před dálkovou tranzitní dopravou. Společným zájmem a úsilím všech jmenovaných obcí by mělo být nepřipustit žádné dopravní stavby, které by tyto přírodní bariéry prolomily!
To ale neznamená, že bychom kromě toho neměli co řešit. Většina zdejších ekonomicky činných obyvatel a studující mládeže míří každodenně do Prahy. Přestože tu máme kvalitní vlakové spojení, hodně lidí se naučilo spoléhat raději na osobní automobilovou dopravu. Silnice č. II/115 ji sbírá z celého údolí i z oblasti kolem Třebaně a provádí zejména přes Řevnice, Dobřichovice a Černošice jejich centrálními, hustě obydlenými partiemi. To sebou nese vysokou hlukovou a imisní zátěž spolu s bezpečnostními riziky. Není divu, že stále roste zájem na její redukci.
Možných řešení je několik, zkusme se na ně podívat. Je potřeba otevřít k nim veřejnou debatu, které by se účastnili zastupitelé všech dotčených obcí, odborníci na dopravu a životní prostředí, ale prostor v ní musí dostat celá široká veřejnost.
První možností, kterou zmíním, je vybudování nové komunikace mezi D5 a R1 severně od údolí, která by plnila podobnou roli, jako na jihu R4 („strakonická“), tedy byla severním obchvatem celého údolí. Procházela by řidčeji obydlenou oblastí a odváděla část automobilové dopravy díky nabídce rychlejšího a hladšího průjezdu. Cosi takového se navrhuje v Zásadách územního rozvoje Středočeského kraje jako propojení mezi „strakonickou“ po velkorysém mostě kolem Řevnic přes Ořech na Zličín. Taková stavba by měla všechny obecné problémy obchvatů, které budou pojednány níže, a její případné uskutečnění je asi mimo rámec aktuálních reálných úvah.
V Černošicích se zatím zvažují různé varianty tunelů, které by odvedly tranzitní automobilovou dopravu z jejich centra na katastr Dobřichovic a zároveň otevřely cestu do údolí kamionům. Jako obyvatelka Dobřichovic doufám, že dřív, než by se taková nákladná idea realizovala, najdou Černošičtí jiné řešení, kterým by nepřenášeli své problémy na sousedy.
Také Dobřichovice zvažují výstavbu obchvatů. Jeden by mohl být na východě, kde by ze Všenor mimoúrovňově křižoval železniční trať, novým mostem překlenul Berounku a napojil se na silnici č. II/115. Druhý severní by se ze II/115 odpojil mezi Lety a Dobřichovicemi, přes pole kolem Karlíku by město obešel a pod Krásnou strání na II/115 opět navázal. Odlehčilo by to od tranzitní dopravy ulicím Pražské, Palackého a Tyršově.
Otázka je, za jakou cenu a na jak dlouho. Dopravní odborníci někdy říkají, že automobilová doprava se chová jako voda. Kamkoli se vpustí, tam to rychle zaplaví. Usnadněný průjezd údolím určitě nebude řidiče motivovat k tomu, aby dali přednost jiné trase nebo hromadné dopravě.
Jaké jsou náklady na vybudování takových obchvatů? Nechci pominout ty čistě finanční, i když je neumím vyčíslit. V každém případě budou obrovské. Kdyby se srovnatelné prostředky věnovaly na vylepšení hromadné dopravy, nemělo by to větší přínos?
Jsou tu ale i další náklady – morální a politické.
- Vlastníci stavbou a provozem dotčených nemovitostí se s tím těžko smíří a budou se úporně bránit.
- Trvale se zabetonují a zničí hektary úrodné zemědělské půdy.
- Další dešťová voda se nebude mít kam vsakovat a rychle přispěje ke vzniku a intenzitě příštích povodní.
- Může se fatálně narušit vodní režim údolí, kde zvodnělými sedimenty mezi patou vrchů Českého krasu a Berounkou proudí podzemní vody, o kterých většina z nás ani neví. Ale možná jen dokud se jim nic nepostaví do cesty.
- Nezvratně se zničí přírodní partie, kterých si v okolí Dobřichovic jejich obyvatelé tak cení. Stálo by za to zeptat se zejména těch v okolí Pražské ulice, jestli raději strpí silný automobilový provoz nebo likvidaci míst, kam rádi chodí na vycházky. Ocitli by se vlastně mezi dvěma silnicemi.
- Asi všichni se shodujeme, že nechceme rozšiřovat výstavbu za současné hranice zastavěného území obce. Ale co jiného by obchvat byl?
- Emise, zejména ty nejnebezpečnější prachové, obchvat města neodstraní. Stejně nám tu v údolí zůstanou.
- Na většinu obchvatů doplácejí místní podnikatelé. Nová silnice jim odvede část zákazníků, které už ani nenapadne zajet do obce na nákup nebo za službami.
- Bude-li automobilová doprava ještě dál narůstat, je možné, že počáteční efekt na zklidnění dopravy v centru beztak pomine. V podobné míře jako nyní mohou být v dohledné době zaplněné jak obchvaty, tak komunikace v centru města, ale kromě bodu 8 žádná z uvedených škod nebude vratná.
Výstavba nových silnic, mostů, tunelů v uvažovaném rozsahu je mimo možnosti a kompetence obcí. Ty pro ně mohou vytvořit podmínky ve svých územních plánech a do jisté míry také pomoci s přípravou potřebných pozemků, aby byly k dispozici, pokud se najde ochotný investor.
Ale ptejme se, jestli obce můžou pro zklidnění dopravy dělat ještě něco jiného a rychleji. Tak aby to byť jen v omezené míře ale co nejdříve pomohlo. Domnívám se, že by neškodilo vytvoření lepších podmínek pro místní cyklistickou dopravu, nicméně hlavní řešení je potřeba hledat v podpoře kvality a dostupnosti hromadné dopravy.
Její páteří je v našem údolí železniční trať podél Berounky. Četnost spojů vcelku vyhovuje, čistota a úroveň vlakových souprav se postupně zlepšuje, mohla by určitě rychleji. Častá poruchovost na trati a horší stav vybavení stanic a nádražních budov se snad změní k lepšímu v souvislosti s připravenou rekonstrukcí celé tratě. Aby vlaky přilákaly i cestující, kteří dnes dávají přednost osobní automobilové dopravě, nestačí zavést oddělení první třídy, ale je nutno zlepšit celkovou kulturu cestování.
Je tu ovšem také významné množství osobních automobilů, které cestující denně svážejí k vlakovým stanicím. Kdo jednou odvykl, těžko se bude znovu učit chodit i ze vzdálenějších částí obcí pěšky, pro mnohé se sníženou pohyblivostí to ani není možné. Leckdo by rád jel na kole, kdyby věděl, že ho u nádraží bude moci bezpečně odstavit. České dráhy úschovnu kol na dobřichovickém nádraží již před mnoha lety zrušily a nevěřím, že by ji chtěly provozovat. Ale jsou některé moderní technické způsoby, jak bezpečné parkování kol řešit. Za úvahu stojí i to, jestli by na parkovišti nemohla být městem zbudovaná a spravovaná úschovna kol s celodenní obsluhou, která by svou přítomností zároveň působila jako prevence krádeží na parkovišti. Možná by to bylo účinnější než plánovaný kamerový systém.
Úplně nejlepší službu tu ale odvádějí regionální autobusové linky. Číslo 415 vozí cestující mezi Karlíkem a železniční stanicí v Černošicích, 448 pak z centra města na nádraží a dále do Všenor a nahoru na Černolice, Řitku a Mníšek a zpět. Linka 415 už se postupně hodně vylepšila, ale kdo je zvyklý ji využívat, ten ví, že ve všedních dnech chybí alespoň ještě jeden dopolední spoj a jeden později večer, který by stíhali i lidé, kteří navštívili v Praze nějakou kulturní akci od půl osmé nebo od osmi. To by se s přispěním obce mohlo snad zařídit, možná i nějaký spoj navíc o víkendech. Linka 448 z hlediska Dobřichováků obsluhuje malým počtem spojů jen velmi omezenou oblast, ale díky i za ni.
Určitě jste si také všimli, že ani mnoho dětí dnes už nechodí do a ze školy pěšky, ať už je to z pohodlnosti nebo z pochopitelné obavy rodičů o jejich bezpečí. Každý den se ke všem školním budovám sjíždějí auta jedno za druhým, určitě jsou to denně celkem stovky jízd. Starší děti by bylo možné podpořit promyšlenými opatřeními k tomu, aby jezdily na kolech, ovšem i pomineme-li bezpečnostní rizika, rozhodující obrat do současných zvyklostí by to asi nepřineslo.
Ideální představou pro Dobřichovice by byl malý městský autobus (nejlépe s nějakým ekologicky šetrným pohonem), který by v intervalech navazujících na příjezdy a odjezdy vlaků jezdil po okružní trase celým městem. Za jízdné s významnou obecní dotací nebo dokonce bezplatně by svážel a rozvážel obyvatele nejen k nádraží, ale také děti do a ze školy, všechny ostatní podle potřeby na nákup, k lékaři, za kulturou nebo na návštěvu přátel. Mohl by to být i významný společenský fenomén. Jsem přesvědčená, že by měl na hustotu automobilové dopravy v centru podobný účinek, jako z mnoha důvodů problematický obchvat. Sledujme, jak si povede třeba nový seniorbus v Černošicích.
Hustotu tranzitní automobilové dopravy obec sama příliš ovlivnit nemůže a určitě ne v blízkých letech. Ale svým obyvatelům - řidičům a řidičkám se může pokusit nabídnout ekonomičtější a ekologičtější alternativu, než je leckdy stresující popojíždění, kličkování mezi auty, chodci a cyklisty a hledání parkovacího místa.
Přála bych si, aby se tento článek stal startem pro všeobecnou debatu občanů a nedávno zvolených zastupitelů. Vím, že moje názory podložené jen osobní zkušeností a obecnými úvahami nemusí přesvědčit každého. Vyzývám přemýšlivé nebo odborně způsobilé Dobřichováky, aby se vyjádřili k mému laickému pohledu na zdejší dopravní situaci a její řešení. Pište, prosím, na e-mailovou adresu <Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.>, do redakce Informačního listu nebo přijďte na některé diskusní setkání s novými zastupiteli.
RNDr. Jitka Soukupová
